Jak známo, nesrovnatelný Daniel Day-Lewis je velmi opatrný a rozvážný herec, který si rozmýšlí role, kterým pak se bude věnovat duší a tělem, a to s výsledky velmi vysoké úrovně. A tak je tomu i v případě jeho poslední vynikající interpretace, která mu přinesla letos Oskara a Golden Globe jako nejlepší herec protagonista v poslední práci Stevena Spielberga. Pelikula Lincoln, založena na knize Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln Dorise Kearnse Goodwina, popisuje dramatické chvíle americké občanské války na pozadí problému abolice otroctví v celých Spojených státech Ameriky. Abraham Lincoln, více než optikou událostí historického významu, které tento podivný, vysoký a introvertní americký prezident musel čelit, je představen skrze jeho komplexní osobnosti. Nechybí také spousta osobních scén se synem, nebo s lidmi, kteří ho milovali. Skutečný muž, s jeho silnými a slabými stránkami, jeho odvaha a jeho obavy, je tedy vložen do historického kontextu, který byl obtížný a důležitý. Lincoln čelí tak odvážné výzvě připraven v plném rozsahu převzít odpovědnost za případné selhání. Tato odvaha je na konci tím, co skutečně odlišuje velkou politickou osobnost, velkého státníka od pouhého politika moci. Lincoln byl jistě velkým státníkem.
Základním poselstvím filmu, tak jak je prezentován, je poselství optimismu a naděje ve schopnost člověka, schopnosti rozhodnout se správně a řešit s hlavou vzhůru budoucnost, ať je, jaká je. Na druhou stranu tato idealizace, která pravděpodobně má být centrem obsahu tohoto krásného historického filmu s kostýmy a dokonalou přípravou, hodné klasiky z konce devatenáctého století, hrozí zastínit nedostatek jiného aspektu podle mého názoru stejně důležitého, s cílem poskytnout divákovi skutečně komplexní vizi historických událostí, ne jen částečnou. Pokud postava Lincolna, z pochopitelných důvodů, byla již široce chválena a oslavována, tím spíše dnes by mělo být na místě začít analyzovat hlouběji celý kontext, ve kterém se tyto historické události odehrály, a to i kvůli významu, které stále mají.
Zrušení otroctví ve filmu je v podstatě prezentováno jako gigantický boj mezi dobrými lidmi, kteří ho mají za nespravedlivé barbarství, a Jižany, kteří ho usilovně brání. Na tomto Třináctý dodatek k ústavě z roku 1787, o zrušení otroctví, byl následně schválen v roce 1865, čtyři roky po Rusku, nicméně, a o 50 let později než v Evropě, a to vysvětluje spoustu věcí i dnes. V pozadí občanské války, se odehrává akce a děj filmu až do konce, který vyústí ve vraždu ze dne 15. dubna 1865. Při uznání významu dramatického rozměru jednotlivce a volby, kterým je vystaven, je špatné podle mého názoru zanedbat stručně vysvětlení toho, že pro severní státy zrušení otroctví bylo také způsobem, jak se zbavit nekalné soutěže, dnes bychom řekli dumpingu, jižních států, které zneužívali bezplatnou pracovní sílu.
Pokud je fascinující se ponořit do psychiky člověka, jako je Lincoln, který se setkal sám tváří v tvář s Historií, je také důležité si uvědomit, že každá válka stojí hodně peněz, a není běžné pro ty, kteří platí a financují války dělat to z ideologických a etických důvodů. Jak víme od starého dobrého Marxe, existuje struktura a nadstavba. Druhá je pouze závoj, který slouží k pokrytí první. Takže v tomto případě recenzent marxista by mohl říct, že tento psychologický rozměr tak široce analyzován ve filmu je závoj, který pokrývá materiální a ekonomické aspekty války. Dalo by se dokonce v tom rozeznat odraz desetiletí ideologické propagandy ze strany velkých amerických filmů Hollywoodu a okolí, které pak celý svět vidí, kupuje a absorbuje. Velká geniální operace hromadné manipulace veřejného mínění, tentokrát bez použití násilí. Kulturní marketing obrovských rozměrů, který si klade za cíl financovat obraz Ameriky jako maják obhájení lidské svobody, jak jsme stále požádáni věřit, aby se zdůvodnili její vojenské operace v Afghánistánu, Iráku a další. Chtít po nás, abychom věřili, že Amerika utrácí za zbraně a vojáky bláznivá čísla pouze v reakci k etické potřebě není příliš lichotivý vůči naší inteligenci, ne Američanů.
Takže i v tomto případě opomenout poukázat na to, že pro severní státy potřeba zrušení otroctví a kvůli tomu financování války přicházela z jasného očekávání ekonomické návratnosti. Nebylo spravedlivé popřít, že toto bylo doprovázeno třeba také idealistickým duchem, ale též tvrdit, že tento materiální aspekt, a pokud chceme, i sobecký, nehraje významnou roli v motivaci lidského jednání, a tudíž států, které jsou emanace lidských bytostí.
Na závěr mohu tento film doporučit, protože interpretace Day-Lewise je skutečně nejvyšší úrovně, stejně jako režie a scénografie ceněnou Oscarem, ale doporučuji se na něho podívat s uvědoměním tohoto nedostatku, a proto, kromě krásy filmu dobře a pečlivě zrealizovaného, se vrátit také k obohacení o úvahu na důvod nepřítomnosti výše popsaného ekonomického hlediska. Tímto způsobem se film stává užitečným nástrojem pro pochopení i aktuálních událostí, ale je nutno brát v potaz širší souvislosti, jinak zůstaneme stále pasivními oběťmi této operace, kterou si troufám popsat jako agitátorskou.
Jazyková korektura: Michala Škrábová