Ten, kdo bydlí v oblasti kolem hotelu Diplomatu v pražských Dejvicích jistě si toho musel všimnout. Malý parčík, který rozděluje hotel od vstupu do metra podél Evropské třídy byl náhle ohraničen a všem těm, kteří milovali tu krátkou procházku směrem k metru přes těch mála stromů, které tam byly, znemožnil přístup. Zvědavě jsem se díval na ploty hledaje nějaký náznak o tom, co se to tady děje. Nikde nic krom jediného obrázku. V něm se honosně a pompézně informovalo o novém dětském hříšti. Zní to pěkně, že? V obrázku je vidět hezký, čistý a moderní parčík pro naše zlatíčka obklopen zelení, takže vše v pořádku?
Bohužel ne. Nezapomínejme se, o jakém městu, a hlavně městské části, se jedná. Takže zdaleka nemáme vůbec vyhráno. Za prvé celý bývalý prostor mezi Diplomatem a stanicí metra Dejvická ztratil veškerou zeleň, to asi preventivně, aby se uvolnilo místo pro tu novou? V turbo-kapitalismu přece platí, že nový výrobek je lepší než starý, takže asi si někdo řekl že nový strom musí být lepší než starý. O tomto smutném způsobu uvažování podezírám představitele politické divize stavební firmy, poněvadž nechci si myslet, že by nějaký demokraticky zvolený zastupitel MČ Prahy 6 mohl takhle bezestudně a nápaditě klamat své voliče, to by asi pak nebylo projevení respektu a úcty vůči jejím inteligencím.
V hezké 3D vizualizaci, která jako jediné vysvětlení velkého staveniště se nabízí kolemjdoucím, krom spousty zeleně a spokojených dětí ale vykukuje něco mnohem podezřelejšího než nevinný dětský parčík: a to sice nějaké černé průčelí typické pro nové skleněno-betonové paneláky, které dnes, poté co jsme se konečně osvobodili od šílených reálně socialistických stavitelů, jsou tolik v módě! Co to má spojeno s dětským hříštěm hned jsem si řekl? No přece něčím hezkého se ty voliče musí klamat, ne? Kdyby se jen oprávnění zastupitele Prahy 6 dozvěděli, co to tam za zády obyvatel této oblasti představitele politické divize stavební firmy chystají!
A proč za zády? Protože nikdo z okolí nikdy nedostal do schránky žádnou zprávu od MČ, kterou by se informovalo a odůvodňovalo, proč mají být všechny stromy výše zmíněného prostoru pokáceny. Dětský parčík, zatím jediný veřejně viditelný důvod stavby, není tak náročný na prostor. Dětí milují stromy, protože jsou moudřejší než my. Kdybychom jim řekli, že je třeba pokácet 10 stromů, aby bylo místo na jejich prolézačky a houpačky, tak za prvé by asi nám hned řekli, že je máme za totální idioty, a za druhé, že místo toho budou po stromech lézt anebo se honit představující si, že jsou to rytíři, draci a princezny v bájném lese. Budou se bavit a stromy budou růst dál.
Zní to pěkně, že? Ale co pak se zisky chudých majitelů stavebních firem a prémiemi představitelů jejich politické divize? Tak co se tu děje? Pravděpodobně na webu MČ 6 bych se mohl snad dočíst o něčem více, ale schválně to neudělám. Jako obyvatel tohoto města uplatňuji své právo být cíleně informován o věcech, které se mě týkají, jako třeba pokácení stromů v parku a postavení nové budovy, aniž bych musel sám si dohledávat na webu MČ 6, který se vší úctou není zrovna středem mé internetové preference. A stejně se zdá, že již je vlastně vše rozhodnuto a už se kope.
A je vlastně špatného na pokácení stromů a na nové stavbě? Principielně vůbec ne: třeba ta stavba bude přínosná, budou tam sídlit firmy, které pak zaměstnají lidi a vytvoří bohatství a blahobyt. Ale tohle vše, pokud je tomu tak, by se mělo lidem otevřeně vysvětlit: ukázat jaká jsou pro a proti a čestně a odvážně hájit před veřejnosti své postoje. Ne vše v tichosti a tajnosti spustit a schovat novou budovu pod rouškou hezkého a nevinného dětského parčíku. Takhle se chová ten, kdo má špinavé svědomí, ne člověk, který je přesvědčen správnosti svých kroků a názorů.
O tom, že obrázek toho dětského parčíku byl jen laciný trik hodný velmi nekvalitní politické divize stavební firmy svědčí fakt, že za málo dnů najednou kopání, ze kterého mělo vzniknout roztomilý zelení obklopeno dětské hříště, se transformovalo v obrovské staveniště plné autokarů, kamionů, těžké techniky, mobilní domy pro dělníky a vysoké betonárny. No, tak to asi bude pořádně velký parčík, nezdá se vám? Kolik dětí se tam budou hrát?
Není samozřejmě nic špatného (a to ihned dodávám pro ty chabé mozky, které mě obvykle ihned mají za komunistu, kdykoliv kritizují excesy kapitalismu) na fakt, že soukromý majitel si na svém soukromém pozemku postaví soukromou budovu podle svého soukromého gusta a za jeho soukromé cíle. Vše to klape, má to nedostřelitelnou logiku. Ale když pozemek není soukromý, ale veřejný, to znamená, že nepatří MČ 6, ale patří rovnou majitelům MČ 6, což jsou především jeho obyvatelé, když se kvůli tomu musí kácet stromy, kterých se každý rozumný člověk zejména ve městě váží, když se tím zhorší prašnost vzduchu a obecně i kvalitu městského prostředí, tak námitka, že se tohle všechno dělá, aby dětí měli nové modernější hříště zní tak trapně a smutně, že můžeme být jenom rádi, že takové chování pochází z amatérské politické divize stavební firmy, která asi s pojmem kvality vztahu s veřejností očividně nemá sebemenší zkušenost.
Můžeme jenom doufat, že se v příštích projektech zlepší. Mohli by se třeba nechat inspirovat zastupiteli MČ Prahy 6, kteří v nejlepším odésáckým duchu tohle by si nikdy nedovolili, a to z jednoho prostého důvodu: jakožto vášniví zastánci principů kapitalismu a volného trhu dobře ví, že vlastnické právo je posvátné, a že tudíž vlastnické právo veřejnosti z okolí na zdraví, čistý vzduch, zeleň nemůže být narušeno jen kvůli tomu, aby se splnily zájmy jednoho nebo málo subjektů. To by potom asi stěží mohli hlásit a hlásat mezi voliči principy volné ruky trhu, a naopak měli by se spíše připsat k zásadám socialistického kapitalismu, kde se ustavičně za veřejných výdajů trvale budují soukromé zisky a na opravdový zájem veřejnosti, čili držitelů vlastnického práva na veřejný prostor a prostředí, se moc nehledí. Maximálně když se příliš stěžují, tak se jim přilepí na plot staveniště hezkou vizualizaci idylického dětského hříště, ať dají pokoj.
Ale není důvod se pohoršovat. Dobře víme, že současné politické garnituře, která řídí MČ Prahy 6, nelze připsat takovéto chování, při kterém se nezohledňuje samotné jádro kapitalismu a volného trhu: respekt vlastnického práva jedince. Na štěstí politici ODS, jak svědčí i jejich rostoucí volební preference, jsou úplně z jiného tě sta a nikdy by neupřednostnili vlastnické právo jednoho subjektu před vlastnickým právem jiného subjektu, jen kvůli tomu, že dotyčný třeba je shodou okolností nějak spojen nebo propleten s těmi stejnými subjekty, kteří o tom všem rozhodují. Máme skvělé pravičácké a odésácké politiky, kteří dobře ví, že dopustit se takového hříchu by znamenalo filosoficky a ideologicky podkopat samé základy jejich tolik milované ideologie.
To by se pak jejich tak milována Margaret Tatcher mohla v hrobu otočit hned několikrát.
